Sfoukneme svíčky sežehávající slavnostně strojený stříbrný smrček. Svěcené svátky se skončí Silvestrem. Sužováni systematickým stolováním, spontánně sžíráme spousty smaženého spolu se sladkokyselým salátem. Samovolně slintajíc se sotva skutálíme sledovat sváteční stesky státníků.

„Sakra! Seberme se! Splňme si sen slézti Strážiště“. Sténající, stoupáme svahem. Skaliska střídají stromy. Slavnostně skandujíc, sbíráme Strážišti skalp. Shlížíme se shora Středohoří. Sic se sluníčko schválně schovává, samo sebou světíme siestu. Sklenička svařáku skvostně sehřeje sanice.

Spontánně spolkneme svačinu samozřejmě shrábnutou se svátečního stolu. Selský salám, sulc se slaninou, sušené slívy, smetánek, sušenky. Sytým se sestupuje snadněji. Spokojeně sestupujeme svahem Strážiště. Sublimující sníh stírá stopy. „Sakra!“ seshora slyšíme strašný svistot. Sešupem se se stráně spouští svině se sedmi selátky.

Stresovaní se snažíme schovat stranou skoro svislé soutěsky. Smekající se sešlapané sandály selhávají. Stísněně stojíme, soustrastně sledujíce sbíhající smršť. Svěrače, soustředěně svírající sotva strávenou svačinu, selhávají. Strašně sprasení se sakumpikum stáváme součástí skučícího stáda. Střelci, snažící se systematicky snižovat stavy sužujících sviní, sprostě spílají. Smeten svíjející se skrumáží svižně sundávám stěží sněhobílé slipy. „Sláva!“ slabozrací střelci sledují smýkající slipy. Střelbu stopnou. Spokojená selátka střelce smetou.